Zlínské
Zelenenoviny.cz

Město Uherské Hradiště vyhlašuje ideovou kombinovanou (urbanistickou architektonicko - krajinářskou) soutěž "Revitalizace nábřeží řeky Moravy" a vydává k tomu tyto soutěžní podmínky.

zdroj: www.mesto-uh.cz

Součástí celkové obnovy sídliště Štěpnice je také údržba a ošetření zeleně. Ta začala v loňském roce první etapou, nyní bude akce pokračovat.

Některé dřeviny, které jsou ve špatném zdravotním stavu, bude nutné odstranit a nahradit novými. Další pěstební opatření spočívají v různých druzích ořezů nebo v instalaci bezpečnostní vazby. Obnova zeleně zahrnuje také údržbu trávníku.

zdroj: www.mesto-uh.cz

V nejbližších dnech začne realizace projektu „Regenerace ploch lokálního ÚSES pod sídlištěm Jižní Svahy, k. ú. Zlín“, který má za cíl upravit plochu zeleně, rostoucí na svazích pod sídlištěm. Jedná se o pás zeleně od křižovatky Gahurova přes zeleň nad OC Čepkov, pod kostelem na Jižních Svazích až po Nivy.

"Navrženými opatřeními dojde k likvidaci invazivních druhů, celkovému zvýšení pestrosti druhů stromů a keřů, obnově lučních porostů, záchraně ploch se starými odrůdami ovocných dřevin, vnášení prvků pro podporu rostlin a živočichů, zvýšení bezpečnosti občanů v blízkosti často využívaných chodníků i ponechání vybraných ploch dřevin samovolnému vývoji," uvedla Vladimíra Pavlovová, vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství. V souvislosti s realizací záměru vyplývají pro občany i určitá omezení. V první fázi bude do konce března 2018 probíhat kácení. Největší zásah do zeleně bude v okolí chodníku od Čepkova na Jižní Svahy. Upozorňujeme občany, že se v lokalitě budou pohybovat pracovníci s motorovými pilami, auta a stroje na štěpkování dřevní hmoty. V létě budou pokračovat ořezy dřevin a keřů, úprava terénu, zakládání trávníků, skončí se na podzim výsadbami.

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií - Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životní prostředí.

Mapu s kompletním vyznačením řešeného území naleznete v přiloženém souboru. 

zdroj: www.zlin.eu

Další informace viz http://www.zlin.eu/prostor-po-torzu-na-jare-se-stane-mistem-pro-prochazky-aktuality-4119.html

Kroměřížská radnice pořídila 2137 kompostérů na bioodpad. Stály zhruba 6,3 milionu korun, přičemž 85 procent nákladů město získalo dotací z evropských fondů. Kompostéry dodala společnost ELKOPLAST CZ ze Zlína. Jsou určeny výhradně pro obyvatele rodinných domů v přesně určených lokalitách Kroměříže a v místních částech.

„Nákupem a distribucí kompostérů pokračujeme v separaci komunálního odpadu, kompostéry budou navazovat na dnes již známé hnědé popelnice na bioodpad. Lidé si je budou moci vyzvednout od 15. ledna do konce února příštího roku,“ uvedl místostarosta Marek Šindler.

Kompostéry půjdou do místních částí Bílany, Drahlov, Hradisko, Kotojedy, Postoupky, Těšnovice, Trávnické zahrádky, Trávník a Zlámanka. V samotné Kroměříži je dostanou lidé bydlící v ulicích Altýře, Axmanova, Bartošova, Bílanská, Brandlova, Braunerova, Čelakovského, Dolnozahradská, Gorkého, Hlávkova, Chelčického, Chropyňská, J. Silného, K. Rajnocha, Ke Splávku, Kožíkova, Krátká, Na Nohyláku, Na Sádkách, Nádražní, Nová, Ovocná, Partyzánská, Raisova, Seifertova, Skopalíkova, Slovákova, Stoličkova, Štítného, Švabinského, Tomečkova, Tomkova, Třasoňova, U Prachárny, U Trati, U Zámečku, Veleslavínova, Wolkerova a Zborovská.

„Kompostéry lidé dostanou jako výpůjčku, po pěti letech se stanou jejich majetkem,“ řekl Šindler. Radnice si podle něj od kompostérů slibuje kromě přínosu pro životní prostředí také snížení množství komunálního odpadu. „Je to další krok, který by měl posílit motivaci lidí k třídění odpadu,“ dodal Šindler.

Obyvatelé přijdou na oddělení místních poplatků (budova městské policie na Velkém náměstí 33, lidé tam platí poplatky za odpad) podepsat smlouvu o výpůjčce a smlouvu darovací. Úředník také zkontroluje, zda občan není dlužníkem města. S podepsanou smlouvou pak lidé zajedou do zahradnictví Biopasu v ulici Albertova, kde jim bude kompostér vydán.

Kompostér má objem 900 litrů, je vysoký jeden metr a váží téměř 20 kilogramů. Měl by být odolný proti UV záření a proti kyselým a zásaditým látkám. Zařízení má dva vybírací otvory po celé délce stěny kompostéru a větrací otvory na všech stranách. Plní se shora díky odklopnému víku, jež má pojistku proti samovolnému otevření. Plastový kompostér odolá teplotám minimálně od minus 30 až po plus 45 stupňů Celsia.

zdroj: www.mesto-kromeriz.cz

„Není zde život snadný, ale stojí za to tu žít“; takto popisuje život na gruntě obyvatelka Vráblových pasek paní Radomíra Kostuchová, chovatelka vzácných huculských koní.

Toto magické místo se zajímavou historií a cennou přírodou se rozhodli přiblížit návštěvníkům ochránci přírody ze Severomoravského regionálního sdružení Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Díky nim a spolupráci místních usedlíků zde vznikla nová zajímavá naučná stezka, a zároveň 83. lokalita programu NET4GAS Blíž přírodě.

Na bočním hřebenu Vizovických vrchů, v nadmořské výšce zhruba 600 m n. m., se nachází Vráblovy paseky. Toto území je ukázkou typické valašské krajiny s loukami, pastvinami, remízky a lesy s poměrně vysokým zastoupením bučin a typickým pasekářským osídlením. Název tohoto místa je odvozen od prvního majitele a na mapách je užíván dodnes. Lidé v tomto kamenitém kraji dokázali přežít v souladu se zákony přírody, někteří současní usedlíci jsou dokonce potomky původních obyvatel, kteří zde začali žít v 18. století, včetně rodu Vráblů.

Kromě celoročně pasoucích se huculských koní, jejichž zdejší chov patří k největším na Moravě, je zde možné najít i poklady divoké přírody. Na loukách lze narazit na několik druhů orchidejí, např. vstavač mužský, vemeník dvoulistý, pětiprstku žežulník či hlavinku horskou. Na vypásaných sušších místech je možno nalézt stále vzácnější kociánek dvoudomý. Významnou dominantou je skoro 200 let starý Žídkův dub. Když budeme mít štěstí, můžeme zde slyšet chřástala polního, krutihlava obecného, nebo vidět na zemi hnízdit skřivana polního.

„Že je ve Zlínském kraji spousty pozoruhodných přírodních míst, která stojí za to představit veřejnosti, dokládá nejen fakt, že se jedná již o jedenáctou lokalitu v tomto kraji zpřístupněnou Českým svazem ochránců přírody v rámci programu NET4GAS Blíž přírodě,“ vyzdvihla Zuzana Kučerová ze společnosti NET4GAS, která je generálním partnerem ČSOP od roku 2007.

Naučná stezka, kterou zde vybudovalo Severomoravské regionální sdružení ČSOP, je dlouhá cca 1 200 metrů a má celkem 5 zastavení. Kromě informačních tabulí jsou instalovány také dvě fotografické panoramatické tabule, odpočinout a pokochat se je možné na dřevěné lavičce. Na první zastavení naučné stezky Vráblovy paseky návštěvník narazí zhruba po kilometru chůze po modré turistické značce vedoucí z obce Lužná.

zdroj: ekolist.cz

VALAŠSKÉ KLOBOUKY – V rámci opatření k zadržování vody v krajině a jako součást drobných protipovodňových opatření vybudovalo město Valašské Klobouky v lesní nivě Dešňanského potoka soustavu tří tůní. Ty by měly v lokalitě pod Svatým Hubertem pomáhat s rozvíjením biodiverzity a hospodařením s vodou ve volné krajině.

Tůně o celkové ploše vodní hladiny 183 m² a souhrnném objemu 160 m³ byly vytvořeny s přispěním Ministerstva životního prostředí ČR z programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny. Celkové náklady činily necelých 71 tisíc korun, z nichž 56 tisíc pokryla dotace.

„Tůně pod Svatým Hubertem jsou prvním zrealizovaným opatřením z devíti možných záměrů k zadržování vody ve valašskokloboucké krajině. Vytvoření biotopu s vodní a mokřadní plochou má být prospěšné k zamezení úbytku vody, který je na celém našem území evidentní. Při déletrvajících deštích pak budou tůně plnit funkci zpomalování odtoku, čímž budou preventivně působit proti povodním. Podobná opatření bych si uměl představit v každém údolí, stejně jako je tomu například v Rakousku,“ sdělil místostarosta města Valašské Klobouky Martin Janík.

Vodní plochy mají rovněž potenciál stát se turistickým cílem a místem rekreace. „Tuto zajímavou lokalitu, která se nachází v blízkosti cesty na Královec a také nedaleko trasy plánované cyklostezky směrem na Brumov, bychom v budoucnu rádi rozvinuli. Uvažujeme nad vytvořením atraktivního prvku nebo areálu, například stezky pro bosé nohy,“ sdělila k záměru starostka Eliška Olšáková.

K dalším opatřením, která byla prověřována, patří mimo jiné poldr na Hladném Pustém či malé vodní nádrže v Záhumení, nad rybníky, na Trhovisku nebo v remízku za kotelnou. „Těmto a dalším záměrům jsme se věnovali, někde je třeba řešit vlastnické vztahy, jinde jsou vedeny technické sítě. Jejich přeložky jsou finančně nákladné, a tak se snažíme hledat další vhodné varianty,“ dodal Martin Janík s tím, že tvorba přírodě blízkých opatření k zadržení vody v krajině nabývá v poslední době na stále větší naléhavosti a významu.

Lenka Zvonková, tisková mluvčí

zdroj: valasskeklobouky.cz